Plovoucí Ostrov
PLOVOUCÍ OSTROV
suším všechno koření
z celého světa
jeho vůně omamná
přenáší mě jinam
mám ho stále u pasu
ten malý váček s kořením
stačí jedno čichnutí
zase nové spatřím
každý jeden den
nový zázrak na obzoru
ve sklínce s alkoholem
probuzení na oltáři
obětujte mé tělo
jakémukoliv bohu
však srdce dáno bylo dávno
jen pro jednu ženu
bílá stopa v dálce
a koruny padlých stromů
jehličím když lížou zemi
v létě budou koukat vzhůru
pokloním se u křížku
tady na té cestě
neznámému poustevníku
co žil v tomhle lese
asi jen teď
v tuto chvíli života
dokážu ho pochopit
samota je někdy blízká
dovolí mi potom
v tobě se zase rozpustit
vracíš se mi po útěku
do náruče mé
co si víc jen můžu přát
než být tvým přístavem
to když lodi odplují
do veškerých dálek
na břehu mi čekající
přejeme vám zase
přízniví vítr na cesty
na kormidle osudu
sedí zvláštní dravec
má někdy v úmyslu
zatočit nám lodí
do nečekaných směrů
jen nebát se mělčiny
žilo by se beze strachu
přání která mám
jednou tobě vyslovím
teď už musím spát
když ti chci být blíž
v srdci kousky plachet
z potopených lodí
však žádný smutek za nimi
jen nekonečné
moře lásky.