Po Kopcích S Kamením
PO KOPCÍCH S KAMENÍM
pohled mi klouže
tam po kopcích zelených
šilhám pohledem za další
tam někde jsi ty
kráčím jen s tebou
tedy v tvých myšlenkách
všechno co chci
je přeci tebou
a já se vzdávám
raněný na cestách
krčím si pomalu
vždyť na konci cesty té
je polibek ty má vílo
dotknu se tě
ptám se jestli nezmizíš
procházka kolem potůčků
co líně si tečou
ještě jedna tůň
ještě jeden vodopád
krátím si cestu
zase tam za tebou
přes kopec největší
ptám se jestli počkáš
cesta je trnitá
ale cíl mi za to stojí
lehnout si do tvých vlasů
čichat jejich vůni
pohlaď mě prosím
to na bolest v duši
vždyť jsi můj lékař domácí
s tisícem stran
já list možná nepopsaný
nebo plný písma neviditelného
stejně budu tvůj
krásko, krásko
dávej si pozor
na vlky někdy koušou
však když víš jací jsou
rádi tě přijmou
staň se mojí smečkou
buď klidná i divoká
měj svůj pohled plachý
já kráčím ti vstříc
se svou chudou dlaní
na ní tři kamínky
co sebral jsem z cest
každý z nich nese si
touhu i velký trest
však dávám ti vše
co potřebuješ k žití
i ty mě lásko má
a tak ti říkám po tisící
jsi mi blízká
a já zamilován
do tebe.