Po probdělé noci
Po probdělé noci
zase jsem nespal
zase jsme se myšlenkami
trápil,
nevím co je láska kdo jsme vlastně my
co hledáme v co věříme
kam jdeme
pověs my ty jediná ty
kde naše cesta asi má cíl
stále se snažíme
najít nepoznané
chci jen vědět patříme k sobě nebo ne.
nevím nechci se ohlížet
slova bolí
srdce se trápí,
jsi tak krásná a já ten
co ti vždy ublíží
miluji tě a je to málo
tak málo
nemoci tě obejmout
nevím co cítíš a čím se trápíš ty.
zase to bude spát
to co je v nás
nevíme co by se stalo
jsme si souzení
nebo jen bloudíme v začarovaném
nemocném kruhu
nedívám se ti do očí
neříkám co bych chtěl
ty jsi tak krásná a vzdálená
já padlý básník
a jeho nemocné verše
co po nocích ti v uších zní
probuzení nás bolí
všechno je takové
jiné už nebude
cit nezabiješ
jeho smrt se nedá naplánovat.
až se jednou probudíš
třeba já tvůj zlý sen
budu již dávno pryč.