Po skleničce vína
PO SKLENIČCE VÍNA
ve sklínce
se špinavým okrajem
u dna mrtvý kal
v pohádce sen
do sklenky
kapku krve své
než odkape
smrtelný čas
v pohledu skelném
alkohol na dosah
všechny sny
zahořím v očích tvých
v regálu uložen
skrze hvězdy pobledlé
měsíc nenarozený
na háček sako dej
v něm lásku věčnou
výsměch sám sobě
tyran a oběť
sám sobě zlým
v osudu kolech
zubatý stroj
na konci cesty kříž
v pohledu tvém
strach usedlý
modrý a bolavý
nedej se prosím
do studánek přeci patří
jen vody průzračné
v okapech listí
dívej se, dívej se
ještě láhev Šenkýři
než usne celý sál
ještě nejsem opilý
stále sny mám
v korytě řeky
loďka není
jen přebrodit
po krk do ledové vody
chtěl bych moc
nést tě v náručí
než ledová voda
a pichlavé oblázky
cesty mi zkrátí
semafor života
stále jen žlutá
ani jet, ani stát
chybí policajt
vyprav mě na cestu
do vínku všedních dní
v šedivém kabátu
než zemřít musím
ve sklínce kal
a víno v něm
na hladině kapka má
bolestná
přeci krve
než se zadívám
do tvého úsměvu
nech mě chvíli snít
nebudu překvapen
v čem se zhlédnu
mluvíš a mluvíš
buď milována
dnes, zítra, napořád
ach ta touha
zadívám se na věky
už nejsem sám
mám srdce cizí
ano nestydím se
touhy stále jsou
mám je zabít
snad jedině mačetou
kolibřík v trávě
cestuje po zemi
nad hlavou obři
propletenec rukou
stále blíž
k oknu kde končí svět
ukážu ti hvězdu
dnes září
je v té opilecké lázni
ostatních divných hvězd
nad rány
poslední
usměj se na nás
pokyne paprskem svým
následujte mě
nezhasnu
dokud mě budete živit
jen svými sny
polibky a doteky
než nebe nás zahubí
v bolestné nicotě
nic není po lásce
jen slané krůpěje
tečou ti do dlaní
než všechno vyslovím
usneš mi v náručí
už zavírá se sál
poslední host
již odchází
navlečen v šatech
jak směšné jít
cestou do roklí
ve stopách sám sobě
po tolik dní
nemohu nalézt
ten smutek věčný
náladový a bezmocný
kde nalézt
tvou náruč teplou
kde jen mír
holubice s větývkou
Noe již ztroskotal
krouží nám nad hlavou
v bezbřehé touze
není co si přát
už sny nejsou
jen skutečnost
jen sklínku dopít
než zavřu
i já svůj krámek
než touhy utečou
tam za tebou
do všedních dní
co bude zítra
až se probudím
zase se mýlím
ani další ráno
nepřinese skutečné
klidné probuzení.