Počestní Občané
POČESTNÍ OBČANÉ
poslední nápoj lásky
pro tebe mám
v jeho oparu
už zůstaneš snad
navždy jenom má
hluboký pohled do očí
ztrácíš se v zatáčkách
kde nikdo není
bolavá záda
z věčného ohýbaní
nevěříš uzdravení
a tak tvá hlava
bloumá světem dál
až dojdou slzy
co bude potom
snad jen dotyk měsíce
a jeho věčných hvězd
nebudu utíkat do myšlenek
ani do světa snů
když tebe já tu mám
polepši se prosím
uvěř oceánům
i když jsou hluboké
stejně jako tvé oči
chci s v nich
pro dnešek nadobro
opravdu nadobro ztratit
poslední zatáčka před konečnou
dnes ovšem nevystoupím
budu s tebou dál
myšlenkami spojen
a jediné tlukoucí srdce
je správný směr
kdo nevěří sám sobě
jak může věřit lidem
pocestný u cesty
žebrá o mince
nechce víc než malé
on už život zná
a ví o něm své
má paní také
je dokonalá ve své kráse
já složím jí báseň
ať ví každý den
co pro mne znamená
když se k ní nakloním
když chci s ní
trávit celý den
než se mi v náručí unaví