Pochod Ke Smrti
POCHOD KE SMRTI
někdy už se zdá
že beznaděj vyhraje
to všechno co tě obklopuje
nekonečné mořské proudy
vláčí tě po hladině
jako by ti chtěli říct
jsi pouhou loďkou
která mění směr
podle všech okolností
které kolem tebe jsou
nepřibližuj se víc
tam do těch míst
pro tebe tak nebezpečných
raději zůstaň stát
v bezpečí svých stěn
jako ve vězení
co na tom
nemůžeš jít ven
vždyť v hlavě je ti líp
prodej všechnu lásku
daruj dávné city
co zbude ti potom
raději do papíru zabalíš
nech je poslat poštou
ať letí si pryč
vždyť být sám sebou
je největší hřích
jako drzé vrány
být mezi nimi bílou
uklovou tě nenávistí
jen jednotné tupé stádo
které čeká na popravu
a mezi ně chceš patřit
popři sám sebe
a můžeš kráčet
s čistým srdcem
plnou hlavou
svět už není ozdobou
jen obyčejnou čekárnou
pro živé nebožtíky
ruku v ruce v davu
jako v nějakém
opravdu směšném průvodu
jeden krok za krokem
do připravených hrobů
a stále s úsměvem
jak se nám jde
netřeba se ptát
co člověka přemůže víc než strach.