Pod dojmem dnešního dne
POD DOJMEM DNEŠNÍHO DNE
v bezbřehé touze
dnes v noci utopil jsem
sebe samého
v tvém náručí
zapomněl na chvíli
co trápí mé tělo
hladově a možná víc
tisknu tě k sobě
jak bych mohl změnit
že přijde čas loučení
pravidelný a nevratný
ještě chvíli cítit
tvou teplou náruč
to štěstí chvilky
navěky si je uchovám
co bylo není pro nás
každodenní život bez tebe
těžká je hra
tam kdesi v horách
bylo nám kdysi líp
tam na té skále
rozhled do kraje
a slunce v zádech
tak zahřej mě
prosím i dnešní noc
alespoň na dálku
dej cítit mi tvou přítomnost
tvou duši v rozletu
zase zpět sráží
o okenní tabulku
pusťte mě z klece
chci ven chci pryč
někam za obzor
vidět zapadat sluneční kotouč
vždy když padá do moře
pryč a zbavit se pout
to proto abych mohl
spočinout v tvé náruči
lásko bolestná
lásko opravdová
v tom prokletí našich srdcí
rodí se něco
co nepopíše žádný listopad
jen v tom je jakási naděje
bude hůř
a ty to víš
venku za oknem
mráz kreslí své obrazce
moderní umění
kterému lidé nerozumí
jako naší lásce
našemu objetí
jako našim duším.