Pod Křídly Osudu
POD KŘÍDLY OSUDU
mám rád tvé rty
když natahují se
k nekonečnému polibku
tam kde slunce pramení
kde všechno se potkává
sám se sebou
tak rád tančím
dotkni se mne
jak nejněžněji umíš
chci si ten dotek
tak krásně vychutnati
jsi mi tak vším
jak jen láska může být
nechci nic víc
než spánek všech hvězd
milování pod oblohou
možná se ti zdá
tohle všechno tak obyčejné
však v sobě to nese
takové zvláštní chutě
pro někoho nepochopitelné
však láska sama o sobě
jenom prostě je
a já se ti zadívám
tak hluboce do očí
znáš sama dobře
ten pocit co se dostaví
jak kolena se podlomí
a kdo zachytí tě v letu
chci si tě chytnout
do svého náručí
a přitisknout silně
až se mi rozbrečíš
tak krásně silně
jak jen ty umíš
a v tom pláči
v každičké slze
tolik lásky je
a já s tebou sdílím
ten nekonečně krásný svět
plný vůní a barev
kdo nezažil tohle
těžko něco posoudit může
nekonečnost ticha
i vodopád slov
prostě to všechno
co můžeš mi dát
prostě a jedině ty
lásko má v dešti