Pod Pokličkou
POD POKLIČKOU
už zbyli ti jen slova
ta zbytečná věc
když chceš něco posta
stejně ti nestačí
jen tvoje mlčení
může být odpovědí
úplně na vše
tam někde u srdce
cítíš ten pocit
ať radost nebo úzkost
tam někde nejsi uvězněn
tam jsi svoboden
buď tam co nejčastěji
když toho jsi schopen
polibky doteky
to co ti chybí
chodit jen po špičkách
ať někoho neurazíš
ať nedotkneš se jeho ega
stále jen v kole
jen jedno nebo druhé
svůj závod o život
co stejně nevyhraješ
máš jen málo příležitostí
ukázat svůj svět
někdy dveře zavírám
tak nějak častěji
a na více západů
nechci se dívat
na ten svůj svět
cizíma očima
když mi to nejde
jestli si ta vyvolená
tak klidně můžeš vstoupit
na vlastní nebezpečí
jestli nejsi ta pravá
otoč se ještě dřív
a utíkej co ti nohy stačí
netušíš jaký vůbec jsem
a jak umím ublížit
tohle všechno v duši
určitě mám
také spoustu neřestí
co už dávno neovládám
a tak hluboko v sobě
ten pramen života
který tak málo poznávám
a často se utápím
ve svých slzách