Podepřený Lokty
PODEPŘENÝ LOKTY
jak jsem se proměnil
sám v sobě
na malé dítě
tužby i přání
přetavil v lásku
nekonečno mezi námi
bezbřehý vesmír
i zelený oceán
pod hladinou
divné proudy
kam nás nesou
tam někde v okolí
v lesech pod chvojím
máme náš dům
schováme se pod křídla
tvé něžné tmy
schovaný před světem
hlavu nevystrčím
přes práh nebes
překročím jen jednou
ale bude to stát za to
tomu jedinému věřím
v lásce mnoho otazníků
v nás jen mír a klid
paradoxy dnešní doby
chceme své klony
abychom měli
prý více času na sebe
ale kde je naše snění
to opravdové lidské
ten tlukot srdce
a podlomení kolen
když vidíš svůj idol
vládce slov
i našich myšlenek
vesmír kolem nás
v nás jen srdce
a pak zase prázdnota
nemám žádný stesk
jen v dlani poslední perlu
proměněný svět
v duhové nádheře
můj zrak se topí
už nikdy více
nepoznám další lásku
když tebe mám
a na posledním obláčku
sedím jenom já sám
a celý svět se mnou