Pohádka Pro Obry
POHÁDKA PRO OBRY
kolem očí malé hvězdy
to jak vrací se ti
zase nové dny
do náruče lásky
někdy smutek slzy
tvá víčka omráčí
ale pod nimi
mladé srdce buší
svoji cestu do nekonečna
všem na světě hlásí
a já se nemůžu nedívat
na tvé krásné tělo
byl by hřích
ze všech mých největší
tebe minout bez povšimnutí
nebojím se pekla
ani jeho ohně
bojím se jen zapomnění
co prožil jsem v této době
a nebojím se promluvit
otevřeně o všem
co mám v sobě
o té lásce nekonečné
vypité jedním douškem
není v množství
ale v kvalitě
co přeješ si prožít
jediný den bez tebe
smysl někdy ztrácí
když za oknem déšť
pláč našich bohů
jen jedním okem
proměnit pro dnešek
všechna přání v sen
to co jsme doopravdy
a ne jenom klam
a nemyslet si nic
jen prostě dnešní den
zaznamenat do srdce
a nad sklenkou vína
jen tiše zašeptat
tenhle za to stál
i kdyby byl jediný
dal nám tolik
co tisíce stereotypních
a teď už zavři oči
půjdeš brzy spát
nechceš zlé víly
nechat v hlavě zrát
pak už nejsi sama sebou
ale jenom loutkou
v jejich prackách
a to ti nikdy nesluší
polibek na tvá horká ústa
lásce vždy svědčí.