Pohled Dovnitř
POHLED DOVNITŘ
prsty chceš zatnout
do tmavé hlíny
chceš usnout
pod oblohou dnešní
každý den nosíš
na zádech svůj hřích
mít tebe na cestách
nikdy jsem se nebál
o tebe má jediná
skrytá za touhy lesa
co všechno chceš dát
nalézáš v sobě
ten pramen nekonečný
určený pro básníky
chtěl by jsi plavat
a třeba i létat
nakonec poslušně
šlapeš po zemi
a tvé srdce nespoutá
nikdo a nikdy
v tvých očích dálky
jak malé krůpěje
rosa se taky leskne
a nakonec v klidu uschne
já čekám na tebe
pod rozkvetlou loukou
hlídat si čas
dávno už jsi přestal
nový krásný svět
otvírá se před tebou
můžu se usmát
někdy i brečet
smrt má místo
v každém životě
a jen si čti všechny ty dopisy
které máš v srdci
a stůj pod nebem
i když se hroutí
máš jednu nemoc
a tisíce cest
všechno jsem prodal
třeba i klidně falešnou čest
jen před tvým pohledem
nechci už uhnout
musel bych si potom
do tváře plivnout
jsi opravdu někdo
v úplně jiném smyslu
máš jeden rok
a klidně tisíc životů
a já tu s květinou
čekám zas na tebe
abych se rozdal
v souznění božském
a ruku ti políbil.