Pohled Zvenčí
POHLED ZVENČÍ
jestli se díváš na hvězdy
i já se na ně dívám
posílám ti po nich vzkaz
ať vidíš doopravdy
jak moc tě mám rád
komu zaleží na tvých snech
já patřím do tvé náruče
tam přesně usínám
i probouzím se stále
tohle je to krásné
v co věřím neustále
když se naše oči střetnou
usínám pod tebou
o jedno patro níž
přesto tvůj dech slyším
jako bych vedle tebe byl
a jestli mám v sobě smutek
tak už je dávno pryč
jen úsměv tvých rtů
lečí mne zase znovu
jako už tolikrát
nebuď v sobě schovaná
když tvá ulita
už dávno bezpečí neskýtá
už jedině otevřená slova
dovolí ti říct
já jsem svobodná
vedle tebe v dobrém i zlém
bez papíru i kroužků
přesto vždy chci stát
mé tiché slunce
lásko mých dní
není všechno perla
i když se třpytí
a vůní moře připomíná
jsi zakletá i vysvobozená
ve vlastním těle
a já se ti dívám do očí
když odcházíš
každé ráno do nebe
a já závistivě hledím
na tvůj závoj z lásky
který sebou máš
letím a letím
nikdy nepřistávám
a teď už je i tma
přesto směr neztratím
do tvé náruče
zase navracím se spát