Pohřbívání
POHŘBÍVANÍ
se zavázanýma očima
bloudím v temném lese
stále jen dokola
nemocen a neschopen
spousty křížů okolo
pod každým zemřelá
jedna touha i naděje
co každé ráno umírá
a já jí vystrojím pohřeb
zatloukám do srdce
spoustu dlouhých hřebů
snad pak ho přestanu
cítit pokaždé když vzpomenu
na všechno co chci
hned se rozbuší
i hlava oddělená od těla
posměšně se šklebí
a já stále na cestách
navždy už zraněný
ve své pýše
sobeckosti velké
hledám hvězdy na obloze
co dovedou mě ke štěstí
které bude mé
nehledím na mrtvoly
stále kráčím
překročím i tyhle
již netečný ke smrti
usmívám se přihlouple
kradu si a přivlastňuji
co nikdy mi nepatří
kolena otlačená od země
nechci už žádné modlitby
plazím se dál
i s dýkou v těle
obrovský ošklivý had
takové mé jméno je
slizký a odporný
takový stále budu a jsem
kdo dal mi práva
ničit cizí životy
vždyť vše skrýval jsem
v sobě snad navěky
a teď všechno tryská
jak obrovský pramen
neuchráním ty které miluji
před svým hříšným tělem
nechte mě v klidu
dnes opravdu zemřít
v hlubokém lese bez pomoci
neuslyší mé vytí
nikdo ani ty má lásko ne
přesto jsi jediná s kým chci vše.