Pohřební Šat
POHŘEBNÍ ŠAT
černé sukno
koupím si u krejčího
pěkný šat pohřební
do skříně si dám
mezi ty ostatní
a hřích se usmívá
vítězství zločinců
koho může zajímat
slza která teče mi
pod očima temné kruhy
co všechno ráno bude
znovu a zas
stejné a neměnné
ještě rakev nabarvit
a do země pohřbít
všechny tiché
a nikdy nevyřčené sny
srdce chvíli neposlouchat
a jít jen jít
cíle nemít a vlastně ani nebýt
tohle všechno kreslím
dnes prstem na oblohu
a zrcadla rozbíjím kamenem
nehledím na svou tvář
která se objeví
někde jako přízrak
kousnu se do rtu
než půjdu dál
než otevřu ten trezor
který jsem chtěl navěky zavřít
čekám až na semaforu
naskočí černá barva
ať vím můžu jít
své stopy na světě
navždy zahladit
prosím vás všechny
když mám dnes chuť nežít
a jen v klidu pít
na rohu vybrat krám
a svůj nákup flašek
přes město táhnout sám
na konec pod strom
než přijde chladná noc
a ještě studenější jitro
v něm mají zlé síly
o něco větší moc
a dopito už bude
a obraz bude roztrhán
a plout si bude
po všech květinách
uprostřed jeden opilec
který chvíli věřil
aby nakonec zapomněl
jak se narodil
jak chce žít.