Pokleslá Hlava
POKLESLÁ HLAVA
co drží mne nad vodou
proti smrti z žalu
samotného by mne zajímalo
ve všech svých úvahách
stáčí se moje myšlenky
zase na začátek bytí
držíme se za ruce
a já náhle nevím
co počít si sám
se svým bytím
když dolehla na mne
odvěká tíseň
všech našich cest
kolikrát našel jsem začátek
kolikrát našel konec
a to mezi tím
nějak se navalilo
do mé hlavy
a všechny myšlenky
se srdcem jsou
ve věčném sporu
který nemá kdo urovnat
tak topím se
a pověstně znovu
chytám se toho stébla
co prý mne udrží
nad tou kalnou vodou
tak šeptám ti do ucha
slova co děsí
ale jsem to stále já
takový jako vždycky
takového jsi mne našla
někde na scestí
a tak vidíš díl
než třeba já
a v lásce jsme spolu
tam snad jedině
chvilku zapomínám
na to jaký jsem
ale co budu dělat
až jednou nebude
co když zhyne
a s ní část mne
to nikdy nevím
a tak se utápím
a zase zachraňuji
znovu a znovu
v tvém krásném náručí
kde zemřít jednou chci