Poslední báseň
POSLEDNÍ BÁSEŇ
tato báseň prazvláštní
možná první či poslední
psána inkoustem a krví
naposledy pero
do kalamáře namočím
jedním tahem napíši ji
ve slově poslední
jistá zvláštní příchuť je
jistá definitiva zní mi
proti všem zvyklostem
podepíšu ji
tentokráte vlastní krví
dám jen tobě
vždyť psána je
jako všechny ostatní
jen pro tvojí duši
snad někdy za sto let
až budeš kdo ví kde
vzpomeneš si na mě
prokletého básníka
s raněnou duší
co toužil po snech
které se nikdy neplní
v bolestech se rodí
každá báseň
ani za touto úlevu nepocítím
vezmu si sklenici
a proti všem zvyklostem
dnes se opiji
aby má duše
než zemře v ohni pekelném
odpustila sama sobě
dochází mi dech
poprvé a naposled
až tuto báseň dopíši
slepím jí kapkou slzy
oči se mlží
připomínkou mnohých dní
jak maják stál jsme tam
pořád sám
čekal na zázraky
ty se ale nedějí
jen pro tebe
ještě trochu síly mám
když budeš jí chtít
s láskou ti ji dám
až čaroděj nás objeví
zakleje nás ve skálu
a naše srdce už nebudou bít
vedle sebe budeme stát
bez možností
byť jen jednu pusu si dát.
kap kap
krev a podpis