Poslední Dveře
POSLEDNÍ DVEŘE
pod kůží napsáno
znamení vlka
jeho dravé zuby
a srdce po svobodě volá
rozbít tu klec
kterou mi dali
nikdy se nenechat chytit
do ok i obojků
jen tam do hor
míří můj zrak
tam kde končí nebe
a začíná vesmírná tma
ponořit se do hloubky
lidské mysli
a teď mě vítej
každé mé já
kolik jich mám
kolikrát jsem jiný
jen k tobě patřím
věřím ti a miluji
kdo tohle může říct
kdo může se ptát
na otázky života
těžko se odpovídá
všechna ta slova
co vymyslel člověk
k čemu jsou proboha
když vyřčena jsou po sté
když jejich hloubka
propadla se do nicoty
všeuměl lidský
prý všemu rozumí
a zatím jeho život
bludný je kruh
na každém rozcestí
jen zapadá hloubš
do nekonečné nicoty
bahna všedních dní
kdo dokáže říct
já k tobě patřím
a ti co věřili v lásku
také jednou zemřou
přesto jim patří svět
a nikdy nebudou na kolenou
poplují na lodích
objevovat nové světy
vždyť v sobě mají
už prožité všechny věky
jak vítr do plachet
chci se opřít
svou něžnou silou
na lůžko tě složit
ten pohled do očí
poví mi vše
vítej doma, básníku!