Poslední Horečka
POSLEDNÍ HOREČKA
už další den
odpadl z kalendáře
každičký krok
co tlačí tě
jen smutná tvář
v naprostém úžasu
hledí na spoušť
co zanechal za sebou
tento život
na stěnách jako kapky
ještě zbytky lásky
jen odkápnout na zem
a pak odtékají
prč už navždy
co zbyde ti teď
jen oči pro pláč
nemáš sílu vstát
cokoliv udělat
jen hlavu si podepři
jen chvíli nech se vést
krok za krokem
vítáš co přijde
otevřenými dveřmi
jen jeden stín
a za ním
už opravdu nic
jestli máš strach
už nečti to dál
kdo jen může vědět
kam verš povede dál
kam nitka života
zrovna teď se stočí
jestli je vítr
jenom neotočí
a nepřijde znovu
co zdálo se zapomenuté
jestli ta bolest
neprobudí se zase
klopýtáš bez myšlenek
v dálce ostrý hvizd
jen ustrnout a stát
nebo utíkat pryč
netušíš a nevíš
jak vážné to může být
smrt v záchranném kole
jak je to absurdní
jestli se lásky vzdám
v co potom věřit
jestli sebe zaprodám není už nic