Poslední Rok
POSLEDNÍ ROK
studený vzduch
kolem mé hlavy
myšlenky ještě v noci
stále mám
co vzbudí mne k ránu
když ještě bych spal
pohled do tvých očí
a nemám další sen
musím projít skrz dveře
do světa do dálek
ještě dopít poslední
tak horký šálek
a pak stihnout první vlak
nepoveze mne zase
tam kam bych chtěl
třeba do oblak
a tak si tu sedíme
hlavy skloněné
unavené tváře
pořád ty samé
na každém nádraží
mám chuť se otočit
už nejít vstříc
tomu co jsme nechtěli
poprosím za odpuštění
za rouhání a tak
do vínku omluva
místo hrdosti
tak cítím se já
zrozen ze svobody
co hledá jí v sobě
jen les a vůně
teď zrovna láká mně
a nohy neposedné
nechtějí čekat
tak loučím se tu
s tím co je mi svaté
jen tebe v srdci nechám
než udělám úklid
a pak už mne nic nedrží
křídla volnosti
roztáhnout a odejít
tak si tu žijte
v bublině všedních dní
myšlenka tě stejně
nikdy na svém místě
navěky neudrží
tak klidně se ptej
odpovědi nečekej