Poslední Varování Bohů
POSLEDNÍ VAROVÁNÍ BOHŮ
tak já tu sedím
na rtech pro tebe
novou báseň
už zase cítím
a nakonec až jí napíšu
bude mi chybět
ještě jeden polibek
dlouhé odloučení
a pochyby o sobě
dál mne všechno provází
a hledání pokladu
v srdci někdy
tak trošku unaví
můžu se dívat
ale uvidím také
jak otázky v hlavě
rezonují o lebku
mám pocit ohluchnutí
na vlastní kůži
chci všechno prožít
a všechno ucítit
kde se mi skrýváš
má dokonalá ženo
jsem tu opuštěn
a někdy i zapomenut
na zastávce čekám
na nejbližší spoj
a jen déšť
bubnuje do střechy
a odskakuje od dlažby
zabrán do divadla
které mi svět nabízí
zapomínám na chvíli
na svou duši
která o ničem
vůbec nic netuší
třeba jenom
o tom jaký život je
na oheň polínko
a žár mne ohřeje
když tu nejsi
a není jiné teplo
třeba tvé ovčí
chci tvé plamínky
co máš v očích
pozorovat stále
ať cítím vášeň
co nás nad vodou drží
když dny jsou šedivé