Jdi na obsah Jdi na menu
 


Postel Pro Jednoho

7. 1. 2015

POSTEL PRO JEDNOHO

 

ještě stále toužíš

ještě stále žiješ

tvé krásné oči

na oblohu se zahledí

a všechno už není nekonečné

potkáváme se na nábřeží

za doprovodu racků

a řeka představuje

nekonečně široké moře

a co vidíme

do čeho naše oči hledí

tohle všechno pochopíme

jen když se zasníš

teď pojď kousek dál

až uvidíme obzor

který krvácí

dnešním odcházejícím dnem

a v jeho záři

prvně tě políbím

teď a tady bez řečí

jedním dotykem

přitáhnu si tě

abych celý den

mohl myslet jen

na tvé krásné rty

projít tím rájem

spojení a souznění

vkrádám se do snů

a chci ti být

prostě tak moc nablízku

kdo tohle pochopí

kdo může říct

tohle jsem zažil

a projdu bránou

do zasvěcení lásky

na oltář obětí

položím květiny

a nahlas vyslovím tvé jméno

jsi jediná žena

co kdy stála za to

jedno přitisknutí

není ničím jiným

než souzněním srdcí

má dokonalá vílo

a vrátím se ti zas

jako ty se vracíš

abych mohl spočinout

jen s tebou

na jediném loži