Potichu A Nahlas
POTICHU A NAHLAS
máš dokonalé oči
tvář krásného anděla
nekonečné souznění duší
modrá je obloha
stíny všech vin
vždy napadnou jen duši
chci ti jít vstříc
do dalekých zemí
jen ke slunci blíž
stejně tě nespálí
na okleních rámech
posedávají ptáci
mám chuť všechno dát
jen do tvých dlaní
nes mě můj osude
nes mě moje lásko
já nemám nohy s kamene
ani srdce z diamantu
co cítím nepopíšu
jen ti to dám k nohám
nekonečné souznění vesmíru
jen s tebou poznávám
na nohy teplé ponožky
ke krbu usednout
a bez jediného slova
svůj zrak s pokorou
do plamenů dát
než všechno se skončí
než slunce i hvězdy půjdou spát
než obloha potemní
a bude navždy tma
ještě mám na srdci
tolik nevšední touhy
já chci jen pochopit
co nese nás blíž
ke světlu smrti
ke světlu vzkříšení
malí andělé na oltáři
s křidélky motýlů
já věřím na přítomnost
i když se v sobě
někdy se moc ztrácím
já se tě zeptám
tvých horkých polibků
kam mám jít
třeba jen dnešní noc
jsi mi tak blízká
a všechno ve mně křičí
pojď ke mně lásko
chci se tě dotýkat
nekonečné je jen jednou
nemá žádných hranic
jako tvé srdce volné
nádherně snící
o životě bez pravidel