Poutník Na Cestách
POUTNÍK NA CESTÁCH
svět se točí
kolem krásných očí
viděl jsem vycházet
nádherné velké slunce
mezi mraky dalo
své paprsky hřející
ze země pára
z rosy noční
slzy lesů všech
chci tě líbat na tvář
když oči otvíráš
tvé probuzení něžné
patří jen tvému srdci
být ti nablízku
a sdílet tvé myšlenky
souznění v tlukotu srdcí
když všechno co cítím
jen láskou nekonečnou je
od narození ke smrti
kráčím s ní
položenou na dlani
ji jen tak mám
nabízím kousek
pocestným všem
starající se o duši
na srdce místo není
a tolik slz prolito
a tmy nás děsí
vyjdi z té tmy
postav se hrdě na světlo
vždyť tak krásně záříš
jako hvězdami pokryté nebe
když jsem uháněl
za tebou z dálek
když všechna ta světýlka
odrážela od cesty
a kalný půlměsíc
dodával tomu všemu
barvu nažloutlou
naprosté ticho lesa
a jen jedna cesta
do tvého srdce
za každou zatáčkou
vyhlížel jsem tebe
jestli se nezjevíš
jestli svou rukou
neobejmeš poutníka
jestli se nerozpustíš
v jeho srdci jako už tolikrát