Jdi na obsah Jdi na menu
 


Povídání o Slovech

16. 11. 2011

POVÍDÁNÍ O SLOVECH


zdá se mi za bílého dne

s očima otevřenýma

prazvláštní sen

v každém kousku básně

našel jsem verš

každé slovo k druhému

tvořilo magickou hranici

vše se rychle slilo

v jedno slovo

které zaznělo mi uších

bylo krásně napsáno

jediné slovo všedního dne

které mi změnilo

pohled hned

do unavených očí

nadraly se slzy

a kousek špíny

ulpěl i za nehty

jediné slovo co znám

jediné které mě dokáže

rozplakat i rozesmát

jediné ze všech

které mě doprovází

mlčí i křičí

jediné slovo

pro které chceš umřít

jediné slovo spojené

s tvým jménem

už kolem něj kroužím

ještě chvíli než ho vyslovím

párkrát ještě v puse otočím

tak moc chtěl bych zakřičet

všechno co jsi

všechno co toužím

pod ním je skryto

už vystupuje ze stínu

krátké slovo

LÁSKA

v něm jediné

v co věřím co hlásám

co mi v uších zní

a v srdci i tluče

našel jsem ho s tebou

na nekonečné cestě

a hvězdy mi mávají

a já jim jdu vstříc

tebe všude sebou vodím

jak nádherný stín

stále se mnou na cestách

za zavřenými víčky

jen tebou se opíjím

když úsvit mizí

jen ty jsi mi naučila

tolik si jí vážit

jen ty ses jí stala.