Poznání Nese Poznání
POZNÁNÍ NESE POZNÁNÍ
v botách co netlačí
obcházím celý svět
kolem stromů
kolem řek
v každém kousku svého já
cítím mírné mrazení
to vzpomínka na tvou tvář
mi srdce rozbuší
vyšlápnu na kopec
co volá se hoře
rozhlédnu se po kraji
posvačím a zasním se
do světa na druhém břehu
kde je všeho dost
skládám si z kamínků
mozaiky vzpomínek
pak hezky je rozkopnu
do kraje daleko
pode mnou údolí
s tisícem lákadel
stejně vyberu si
cestu nejhorší
trním a ostružím
zabodnout do srdce
dýku tak dlouhou
ani se neptám
za co dnes zase
ve všem co dělám
cítit je láska
když slunce vysuší
poslední kapku rosy
také se musí
napít se na pouť po nebi
od východu na západ
cesta je těžká
a já též kráčím
tam pěšinou neznámou
však vím na konci
čeká mě shledání
s tou dávnou ztracenou
nečeká žádná slova
ani výmluvy pouhé
jen za ruku vezme mě
a povede dále
ještě přes hory
také občas přes doly
povede cesta naše
však v srdcích klid
a ruku v ruce
ještě kousek dojít
tam kde není cíl
jen kus nového poznání
lásko vytesaná do skal