Poznání
POZNÁNÍ
v tom údolí dlouhých stínů
narozen jsem byl
čekal na polibek od tebe
na tu touhu
co snad jednou přijde
snad poznám ten
křišťálový cit
tu lásku bezednou
jak studnice vědění
ruce sepnuté do věží
klečíc před tebou
dej mi nahlédnout prosím
co je tam za těmi dveřmi
i pokud tam nevkročím
chci znát stále víc
to tajemství co ukrýváš
jaká opravdu jsi?
touha po poznání
vede mě stále dál
tam za tebou chci jít
tam kde je mé cesty cíl
tam chci zastavit a spočinout
alespoň pár chvil
poznat co je nepoznané
čemu sám všemu nerozumím
ochotně svolný ke všemu
jen když jsi tu ty
blázen, klaun, podvodník
co když to vědění
co v sobě máš
schováváš jen pro sebe
mě nedáš ani hlt
co když čekám zbytečně
chci jen poznávat
nechci ti nic brát
snad jen tebe celou
nenechat napospas všem
tak jdu se ponořit
do té mléčné mlhy
co v ní rozpustí se tělo
vcházím do zahrady za tebou
pokyneš mi průsvitnou rukou
pojď ke mně blíž
dnes není žádné ale
duše stává se jednou
už nemůže rozdělit se
do konce věků.