Pravda Mezi Žebry
PRAVDA MEZI ŽEBRY
kdesi daleko
na břehu jezera
tvá láska odpočívá
po cestě do daleka
tak těžce zmožená
ve své hlavě póly
hrají spolu kopanou
od branky k brance
chtějí tě ohnout
k jedné nebo druhé straně
srdce s nimi v rovnováze
a já tě čekám
jako vodník co láká
svou oběť plavat
držím se za hruď
tam kde srdce mám
chci ti lásku svou
na talíři dát
chci ti šeptat všechna slova
chci ti básně psát
jako někdo kdo mě vede
naším světem dál
od jeho rozednění
až slunce do kapsy dám
jen klidně lež
a neboj se ničeho
když jsem s tebou
v tom bolu
když tě chci chránit
a říkat slova
kterým věřím
jako třeba
jsi mou láskou
kterou nikomu nedám
a slyšet smích
z tvých uší
když ráno se probudíš
a sny odháníš
když se učíš chodit
každý den znovu
přes občasnou čerň
po tvém boku
tak pohleď mi do očí
a upřímně řekni
v co doopravdy věříš
ve svém krásném srdci
vždyť co má jiné smyslu
než láska opravdová
než láska kterou dáváš
uvnitř tam mezi žebry
nejsou žádné ale
tam je čistý cit
který cítím
při všem
co jsi ty.