Prázdnota Na Duši
PRÁZDNOTA NA DUŠI
den za dnem
ve zběsilém tempu
na konci chuť
jenom si lehnout
otočit oči v sloup
a vydat se do světa
být chvíli s tebou
uvnitř nás
tak na kolenou prosím
o trochu modré oblohy
a slunečního svitu
dívám se do prázdna
a hledám tam naději
ani alkohol či kouření
nedají mi pocit klidu
platný člen společnosti
jen další v stádu
co trošku vylepšit
ten věčný stereotyp
o vlastní myšlenku
o vlastní čin
a být trošku spokojený
s životem svým
tím který chceš žít
tolik písní
tolik básní i knih
a stále křeček v kruhu
co jen další hledá dny
a bereš peníze
jen pořád víc
a hmotné statky
zakryjí duši i srdce
nánosem ega
já chtěl toho tolik
a kde jsem dnes
kam poděla se moudrost
a někdy i stesk
náhle dny jen barvu šedi
splývají v nekonečno
a to se ti stále vrací
jak vystoupit dřív
než na konečné
přes davy lidí
co stále blokují dveře
a chybí ti síla
i pokora zároveň
takže jsi stále
zase jen uvězněn
ve své zlaté kleci