Příběh Bez Konce
PŘÍBĚH BEZ KONCE
tak si sundej
své sluneční brýle
svět je náhle
plný světla
a stíny nejsou nepřítel
divotvorný hrnec
plný příběhů
dne zase jeden dá
všem lidem do placu
poslouchej příběhy
zasni se trošku
uvidíš dávno zmizelé
žádné cesty pozpátku
neschopnost čelit
všem krizovým situacím
tím jsi tak obklopen
zaslepen vlastní pýchou
a nelogickým chováním
stojíš si za svou pravdou
ať už je jakákoliv
podej mi ruku
ty bláznivý tuláku
máme kus cesty společné
a do cíle je daleko
jen chvilku v životě
jen chvíli poznat to štěstí
když ráno vyjde slunce
a ty vůbec nic nemusíš
a všechna tvá vůle
znovu tě opouští
si svým žalobcem
a soudit se neumíš
tak vylez se svých hradeb
odlož na chvíli zbroj
staň se sám sebou
a řekou pluj
kdo nečeká zázraky
dostává znamení
ve svém doutnajícím srdci
snad ještě požár se rozhoří
třeba dokážeš porazit
všechny ty démony
co tě ze spaní budí
a vyjdeš na břeh
mokrý a čistý
podívej se do zrcadla
sám sobě do očí
a pak půjdeš dál
a budeš moudřejší