Přítel Uvnitř Tebe
PŘÍTEL UVNITŘ TEBE
ještě stále chtějí
tvůj skalp
všichni ti lidé
co jim v žaludku ležíš
když sis dovolil
ten věčný vzdor
s hlavou vztyčenou
až nahoru k nebesům
a nos ještě víc
na svém soukromém ostrově
uprostřed lidí
máš co jsi chtěl
jen nějak slova dochází
a přes všechny snahy
být lepším člověkem
uprostřed těla
jen prázdná díra
kde už nic není
ani láska natož pýcha
už jsi nějak zapomněl
na všechna předsevzetí
silvestr daleko
jen čas si letí
do víček ten vichr
nese písečná prach
jestli uvidíš dál
než na délku ruky
budeš ještě rád
malý krásný ptáček
jaký jsi vždy byl
k nebesům vyletíš
pozor na křídla
a%t slunce ti je nespálí
tam někde na obloze
uvidíš svůj otisk
jako zrcadlo pohyblivé
než všechno bude jinak
a ty schoulený do klubíčka
budeš hledat
nějakou náruč bezpečí
někoho kdo tě pohladí
po vlasech něžně
kdo pár konejšivých slov
jen tiše řekne
než ještě víc
a hlouběji se propadneš
do bezedné nádoby
vlastní černé duše
kam nerad se navracíš