Pro Dnešek I Zítřek
PRO DNEŠEK I ZÍTŘEK
jestli máš ruce
tak ztuhlé mrazem
vlož je do mých dlaní
alespoň na chvíli
můžu tě zahřát
kde bylas dnes
kde se mi touláš
mé srdce hoří
a touha je věčná
po jediném polibku
po jediném doteku
kde se mi schováváš
mé srdce žízní
tak prosím uhas mne
vrať mi tu naději
já přeci jen chci
dívat se ti do očí
a pak se rozpustit
už asi navždy
jsi můj krásný svět
ten který se rodí
každičké ráno
a z nocí nikdy
opravdu nikdy neumře
až oheň dohoří
půjdeme spolu spát
jeden polštář
a jedna deka
na podložce však dvě těla
propletené ruce
a hlavy u sebe
jen tvůj dech
cítím a slyším
jen tvé teplo
schovávám si na horší dny
až zase budu sám
tu květinu na stole
alespoň pro dnešek opatruj
je v ní zakleté
mé srdce a láska
ten květ je jen tvůj
patří ti jako já
má to tak být
svůj smutek pro dnešek
za hlavu klidně hoď
a sví ústa k úsměvu
můžeš klidně protáhnout
vždyť za rohem
už se můj stín za chvíli objeví