Proč Se Zlobíš
PROČ SE ZLOBÍŠ
kde mám svůj sen
který s tebou žiju
na dosah mám ráj
tvé teplé ruce
ovinou mne zase
a já v nich ztratím
všechno co bolí
co mne kdy trápí
a já budu držet stráž
u dveří do neznáma
vstoupím nebo nahlédnu
a potom třeba zůstanu
či půjdu pryč
kdo odpoví na bolavé otázky
které žití nosí
a láska v něm ztrácí
tu svoji moc
když prodal jsi ji
za peníze svoje
tohle taky můžeš být
sobec a hlupák
který věří jen v jedno
a tak jsem tu popsal
jak plynou dny
jak ztrácím se v nich
nalézám jen v tobě
přivinutý napořád
do tvé náruče
bezpečí pod křídly
mé krásné Bohyně
jestli věříš jako já
na nekonečno v obloze
na temnou stranu měsíce
pak jsme k sobě zrození
pak nám bude souznění
dodáno navěky
i věčnost má přeci počátek
i svůj konec
ale stejně budu stát
pořád při tobě
i když duše bude energie
nespoutaného vesmíru
a lidských slz
i našich úsměvů
po krátkých známostech
co byly jen na jeden život
náhle dostávám
všechno co dostat lze
od života i smrti