Prolomené Ledy
PROLOMENÉ LEDY
máš kapku slzy
na své krásné tváři
máš pro dnešní den
zásluhy za slunce
co vychází nad mraky
do své knihy života
napiš jediný verš
který vystihne zase
tvou náladu pro nekonečno
vše co chceš si dát
na talířek z porcelánu
trochu jídla
málo štěstí
nekonečný svět
energie v žilách
spolu s krví proudí
jsi spojená s něčím
čemu ani nerozumíš
na vahách osudu
kam jazýčky se nakloní
co můžeš si přát
když v podchodu pod svým
životem stojíš
krásná rakev ze dřeva
milování pod nebem
voda co tě hřeje
nebo třeba chladí
dej sobě do srdce
poznámku na okraj
všechno jsi jen ty
co si budeš přát
v to se klidně proměníš
a jestli máš strach
není první ani poslední
líbat své ruce
a svou tvář mít s úsměvem
kdo pochopí tvůj svět
zase znovu se ptáš
a odpověď v tvém světě
není nikdy pochopená
ale uvnitř sebe
máš všechno tolikrát
napsané i pochopené
vždyť stačí jen to nalézt
a znovu si uvědomit
jak dokonalá umíš jen ty být
a já se ti podívám do očí
a splynu s tebou
zase znovu neustále