Jdi na obsah Jdi na menu
 


Promarněné Sny

4. 4. 2020

PROMARNĚNÉ SNY

 

v mé zapomenuté touze

dnes koupu se

vstup pro všechny

jen na vlastní nebezpečí

podržím dveře

jestli chceš nakouknout

co děje se za oponou

věčných slz

pošeptej a pohlaď mne

ať cítím lásky zpěv

nemusím mlčet

když si to nepřeješ

ve svém nitru

ucítím tu lávu

která tu vyvěrá

ze zlomených srdcí

všech bývalých žen

jestli se bojíš

stejně jako já

není všechno sen

i když se ti to zdá

není všechno špatné

svět netopí se pouze

v barvě černé a bílé

tolik rozmarných gest

tolik promrhaných cest

a jen výčitky svědomí

máš být prý

nějaký jakýsi

od všech těch bludiček

se strachem v dlaních

co hledají skrýš

ulitu a bezpečí

jen jedna hlava výš

než všechny ostatní

v níž možná jest

zakleté nové tajemství

vždyť někde musí být

alespoň naděje

na naše přežití

chci spát v náručí

všeho světa

který mi chybí

nedá se přeci jen žít

s vědomím svobody

když jsi zažil

chceš se rozletět

a narazíš na klec

kterou sis pracně vytvořil