První Z Posledních
PRVNÍ Z POSLEDNÍCH
už šlapu svůj svět
od začátku do konce
už hledám ten pohled
co změní vše
nad čím tu přemýšlím
v srdci krásný den
na rtech píseň
tak kde bere se
uvnitř naléhavá tíseň
chci se vybrečet
a vykřičet též
chci všechno nalezené
odevzdat do ztrát
ať si kdo chce bere
nemám vůbec tušení
kolik je mi roků
jak jsem se dostal
zrovna na tuhle planetu
až půjdu do snů
tam kde to znám
dám do pohárku svíčku
její plamen mám
tak strašně rád
vůni svého já
cítím tu neustále
tak kde beru jistoty
a svůj patent na rozum
už mám jen jizvy
na svých rtech
ještě chvíli postojím
na schodech do nebe
chci rozhlédnout se
naposled po světě
než do říše jiné
zase ho opustím
tvá náruč na tu cestu
schází mi
teplo lásky zvláštní
kde nejsme vedle sebe
ale opravdu spolu
ještě strana poslední
než odložím knihu
než jen tiráž přečtu
a pak už není nic
jen prázdný list
na který já napíšu
pro další generace
svůj tklivý vzkaz
o lásce i naději