Půlnoc Odbíjí
PŮLNOC ODBÍJÍ
já dívám se na svět
trošku jinýma očima
jeden a jeden
prý jsou dva
někdo určil svět
jak asi má vypadat
jestli si myslíš
že zvláštní jsem
nechám tě přitom
jenom se bojím
co stane potom
až budu odhalen
u tvých nohou
celý je svět
co jeho součástí je
ptám se tě já
jsi můj maják ve světě
který není nekonečný
všechno má své hranice
jen láska prostírá se
všude kolem
to jen ona tvoří
to zvláštní slovo
které jsme nazvali nekonečno
tak pro mne jsi
právě i ty
v tom nekonečnu mém
já věřím na tebe
jsi totiž má
jak sobecky to zní
nechci ani pomyslit
s tebou rád usínám
ještě raději se budím
každý den vždy dokola
vítání i loučení
poslouchám se zatajeným dechem
co obsahuje srdce tvé
přemýšlím nad obsahem
já jdu dál a dál
hledím za obzor
jestli už se blížím
zase jen k tobě
tam do bezpečí
kde vlci jsou
nebojím se jich
i když ovcí někdy jsem
tak v kožíšku přemýšlím
jestli jaro už je
k nám trošku blíž