Půlnoc Za Námi
PŮLNOC ZA NÁMI
po kruté noci
bouřlivé ráno
po něčem co nedá se popsat
byl to sen či skutečnost
u srdce tíha
bolest na hrudi
uvolnění a smích
všechno spojené
jako nádoby bez dna
přeléváš slzy a hořkost
a vrací se ti láska
kdesi mezi světy
střetli jsme se dnes
tam někde pod mraky
kde pluje jen déšť
a já se tě budu ptát
jaké ráno máš
nečekám odpověď
nečekám pohlazení
čím víc dostávám
jsem na rozpacích
i u vytržení z kořenů
náhle nejsem spojen se zemí
a pluji v tvém náručí
do země s názvem
ZAPOMNĚNÍ
a nemusím křičet
nemusím nic
jen nechat se unášet dotyky
jestli vidíš dál
než na jeden den
ptám se tě
kdo vlastně jsem
kam patřím
a kolik polibků uhasí
žízeň po souznění
těch pár karet na stole
a nedopalky duší
co všechno řeklo se
nejde už nikdy
vzít zase zpátky
a kola osudu
stále se točí
rozemelou vše na padrť
a jestli se zase ztratím
kdo ukáže mi
po čem všem toužím
kdo políbí mne s útěchou
navždy jenom ty