Půlnoční Vražda
PŮLNOČNÍ VRAŽDA
opusť vlastní zlobu
vítej mezi mraky
noc už vchází do duší
a lidé rychle zavírají
okna dveře do ulice
jen za svými zdmi
svůj žal schovávají
nemohoucí po ulicích
hledají úkryty
a tvář zjizvená sluncem
a všichni jen úlekem
stojí a nehýbou se
tohle muzeum
voskových figurín
vítej mezi námi
a pohled skrze prsty
a všichni jsou prý nepřátelé
a tak krok za krokem
přibližuji se k tobě
potichu jak vrah
schovaný ve stínu lidí
vyvrhel neoznačený
a jen výkřik do tmy
a poté normální běsnění
zatlučte své vchody
uchovejte srdce v klidu
a lásku braňte
jestli máte odvahu
nebo se schovejte
někam hodně hluboko
po tmě tápejte
dotýkejte se hrubých stěn
dokud z dlaní
neteče vaše vzácná krev
tohle všechno prožíváte
vyrveš si ten cit z hrudi
rozedrán na kousky
hledíš do neznáma
a nevidíš vůbec nic
jen zrak zkalený
ve vlastní šťávě
právě opékaný
jen po chodbách
a hlavně potichu
ať nikdo neslyší
kam právě kráčíš
jak odcházíš za životem
někam jinam
než do snění