Řádek Tam I Zpět
ŘÁDEK TAM I ZPĚT
co dám si do měšce
co cítím na ruce
jaká mám přání a sny
zatím sbírám smetí
a prach všech cest
nohy bolavé a oteklé
však klidu nedočkám se
jen krátký odpočinek
jest mi dopřán
pak rychle vstát
a pokračovat dál
kolik máš možností
v co věřit se dá
nakonec podhlédneš
svodům světa
¨možná tě přepadne
paní ta múza
a za oknem zima a chlad
tak buď za své teplo rád
na hrudi tlak
to srdce chce vyskočit
a žít si jen tak
koupím si lék
a budu už věřit
že snad bude líp
bolavá záda
ze stálého ohýbání
a na ústech podivná grimasa
co vyrobil mi život
něco mezi úsměvem
a pohrdáním všeho
tak teď mne znáš
můj bratře poutníče
tady jsem celý
a můžeš svůj zrak
na mne upínat
klidně ještě víc
nejsem jen abstraktní
jsem i hmota
z prachu stvořen
a špíně se podobám
vždyť všechno co mám
našel jsem na světě
a jestli bylo to k něčemu
jen smrt mi řekne
pohled tak bázlivý
aby snad nebyl tak upřímný
raději do země
nechám ho zabodnutý