Ráno I Večer
RÁNO I VEČER
letí si svým světem
za kouskem něhy
svůj zpěv
jako melodii vesmíru
na svých rtech
hledí jen do dálek
a vidí svůj odraz
kolem celého světa
a na zemi svůj stín
polibek z nenávratna
z nekonečnosti moří
kde pod hladinou
život tak tajemný
a neupustí ze svých myšlenek
ani ten malý kus
vždyť jednou je dáno
navždy procitnout
jít světem bláznů
tam mezi řekami
a oheň rozdělat
před západem slunce
svá křídla nechat odpočinout
a své sny
probudit ve skutečnosti
nemám nic proti lásce
naopak po ní toužím
chci stočit se do klubíčka
a být pod peřinou
to teplo si užít
a vědět už všechno
kde jsem se narodil
a s kým jdu na věčnost
ani jeden kříž
ani jiná modla
není mi dána na prožití
má tajemná víra
srdcím cizím skryta
a jen to mi blízké
beze slov pozná vše
nemám chuť všem vyprávět
co v sobě mám
vždyť i ten zmatek
může být dar
za oknem vločky sněhové
padají do peřiny
ze svých kamarádek
a tiše se spojí
v jeden mohutný proud
i já toužím po tobě
jako po celém světě
jsem jen tvým mužem
v každé době
láska je mi blízká
a já se do ní nořím
koupelí očistnou procházím