Ráno Jen Pro Nás
RÁNO JEN PRO NÁS
východ slunce
mezi horami
do temného údolí
dopadají první paprsky
až na hladinu
kde se zrcadlí
každičký slunečný den
i hvězdnaté noci
stát tam u peřejí
do víru vody
zasněně hledět
nikdy už nevidět dno
které se mi vrací
do mých horečnatých snů
jako by už mělo být
v mé duši navždy
já miluji jen tebe
stala ses mou součástí
každé ráno
probouzí tě vůně kávy
na prostřeném stole
z lučních květin
a jako vždy má vílo
usedáš po mé pravici
na tvých ňadrech
jen rosa se třpytí
a já mám chuť
vlastním jazykem
ji navždy očistit
a tak s tebou
vítám nový den
když ruka jedním tahem
na obloze kreslí duhu
já se k tobě nakloním
a přes to slunce ve vlasech
tebe něžně políbím
jeden den jen tak spolu
pod nekonečným vesmírem
a žádná energie
co do lůna nám dána
nezmizí dneska
už navždy bude naše
sestoupí k nám z nebe
jen ta naše láska
až budeme se
spolu k sobě tisknout
to teplo naše
rozprostře se
po celém světě.