Řeka Ti Rozumí
polibek na dobrý den
ať krásný je
jako ten předešlý
svým sluncem si buď
na oblohu stoupej
přes poslední most
do zahrady ráje
letošní dlouhá tma
snoubená se zimou
zanechala chuť
nahřát se teď víc
své kosti i hadí šupiny
pěkně nasáklé teplem
tvá hlava schoulená
do vnitřního sebe
jak jednou napíšeš
ve svém srdci vzkaz
nic nového nebude
chce se jen smát
na protějším břehu
neplavci se snaží
překonat říčku dravou
a poznat život jiný
nakonec zase jen
podlehnou mámení
a iluzi zlaťáků
zahrada slunce
vždyť už to znáš
není otevřena každému
kdo právě stoupá
nebo i klesá
ještě není zbabělec
ještě svou karmu
drží při životě
jen v nás zůstává
ta hořká pachuť
svůj život znovu vést
poznat tu lásku
tak nádhernou i silnou
ještě mnohem dřív
být milován sebou
a umět si odpustit
a vrátit si sobě
co sis dlužil
nechat se růst
a nikdy se nedopustit
již více dalších hříchů
co tak často pácháš
jen a jen na sobě