Rozbouřená Láska
ROZBOUŘENÁ LÁSKA
co tě tíží
každé ráno
proč tvou tvář
zdobí jen vrásky
to strhané tvé já
samo k sobě kráčí
snaží se nalézt a dnes nenalézá
poběžím za tebou
mé srdce tluče
a já nedokážu ani nechci
na tebe má lásko zapomenout
nekonečné dlaně
co jsou až ke hvězdám
jejich světlo jasné
do tvých očí dám
probudím tě zase
po dalších staletích
co máš v sobě lásko
jen málokdo pochopí
jen ještě jeden krok
a do neznáma letíš
tohle je to co potřebuješ
život plný hledání
a jen tak se nalezneš
zaprášená duše
tisícovkou slov
a zbytečných věcí
můžeš si nechat zdát
a všechna slova tvá
jsou zbytečná
hluboké mlčení
a zavřené oči
kolikrát jsem ten pohled viděl
kolikrát se do něj ponořil
nehledám nic víc
než jeden den
co smaže ze mne nápis
jsem součástí davu
prozření v tvé náruči
jen ještě jedno objetí
miláčku vrať se
i slunce tohle ví
společně pod nebem
pod klenbou světa
ponesu tě v náručí
než opět usneš
než se propadneš
ale ne do sklepa
jen jedno přivítání
ne pohled na zavřené dveře
a závora přes ně
zakázaný vstup
tohle je pro zbabělce
dnes zničit tu klec
a utéct do svobody