Rozpadající Se Celek
ROZPADAJÍCÍ SE CELEK
až všechno pomine
a jen my zůstaneme
až čas se zastaví
a všechno sebou vezme
podívám se na nebe
a řeknu si konečně
sám jsem se stal svobodným
a život dál pokračuje
bez značek a příkazů
když ztratil si to poslední
co při zemi tě drželo
a teď už máš jen cit
který nelze proplatit
nemáš nic a jsi bohatý
jsi sluncem zalitý
a ve tvářích už jen úsměv
tak nějak žiješ
na sklonku měsíce
uvidíš růst květiny
a s novým datem
nový člověk vstává
po každé půlnoci
víc a víc
vším kolem sebe se stáváš
a až ucítíš dotyk věčnosti
kolena se neroztřesou
a pozveš jí do dveří
tak nějak v lásce
ponořen i s hlavou
svět se mění
a kdo bude tvou ozdobou
jako přívěsky sbíráme
ty lidi kolem sebe
nejdřív je připoutáme
a svobody zbavíme
schováme se za slova
za vznešené řeči
jako labutě navždy
jen s jedním do smrti
církev i stát
snaží se nás zotročit
a my hlavu na špalek
zase dobrovolně položíme
a kat jen s úsměvem
hlavu setne
tak snad v příštím životě
už budeš jen sebou
žádné věčné kompromisy