Rozum Není K Ničemu
ROZUM NENÍ K NIČEMU
dej mi báseň do dlaně
a všechna svoje trápení
šepotem přivolám tě
ať jsi mi zase blíž
svoje křídla roztáhni
poleť můj krásný blázne
všechno je krásné
v hloubce souznění
občas bolest u srdce
v duši tmavý kal
za vším lásku vidím
ráno samo sebe
probouzí do červánků
všechny barvy nebe
na jednom tácku
malíř tiše hledí
na východ slunce
a jeho ruka unavená
táhne štětec volně
milovat tě znamená
žít na tomto světě
nejsou žádné nové sny
jen krásné něžné touhy
ruku sevři do pěsti
když tě něco bolí
kapku krve svoji vezmi
všechno začaruj s ní
tisíc let tu čekám
jako socha z kamene
až mě někdo probudí
náhle tvůj polibek
který skály láme
srdce probudí se
jeho tlukot nepřehluší
žádné mraky na obloze
v náručí mám tě
stojíš mi za všechno
kousek sebe darován
na rozcestí kreslím šipky
ať víš kudy se dát
na konci tam u vesmíru
kde je věčné ticho
spojíme se vím to
andělé to šeptají
brány budou otevřené
ptám se tě teď
jestli věříš na lásku
když tu teď je
horké dlaně od lásky
miláčku můj jediný
postel zdobím nebesy
jak jsem vždycky chtěl
vůni růží cítím stále
když blízko mi jsi
lásko krásných nocí