Sám Před sebou
SÁM PŘED SEBOU
všechno je někde za mlhou
celé se to vzdaluje
nevnímám z toho nic
a paměť jen klame
všechno se stalo
beztvarou hmotou
nic z této doby
opravdu si nepamatuju
všechny sny
jsou už někde pryč
a na lůžku pacient
bez lékařů i sester
když už ti není pomoci
i andělé se odvrací
tohle je jen
takové přísloví
a čas co není
odečítá pomalu
tvůj nenávratný osud
a jen opravdu lituj
toho co jsi neprovedl
a stále dokola
zní ten věčný hlas
co každý z nás
v hlavě má
a tak moudře k nám rozpráví
a bere i dává naději
a pak se zase odmlčí
jsem opravdu takový
potom se ptám
a nehledám odpověď v ostatních
jen já sám se znám
a věřím ve vyšší moc
která tu je s námi
věřím v každé ráno
a vlastně noc taky
a když se ke mně přivineš
uvěřím v lásku
a jestli je to všechno
není to zas tak málo
a mlha ze začátku
může se už rozplynout
už uvidím dál
nejen tu cestu těžkou
co už mám za sebou
uvidím do dálky
nebo jen blizoučko
a stejně budu víc
otevřen všemu