Sami Sebou Opuštění
SAMI SEBOU OPUŠTĚNÍ
někdy se ptám
všeho kolem sebe
jaký svět
doopravdy vlastně je
kam kráčíme spolu
kde se ztrácíme sami
kdo vlastně chceme být
patříme ještě vůbec
někdy trošku k sobě
ten krásný pocit
ty ztráty i nálezy
které jsou nám blíž
po čem toužíme
dívám se ti do očí
nenalézám vůbec nic
prázdnota i chlad
za tím vším
za hradbou nejvyšší
tam teprve jsi ty
chci se tě někdy zeptat
jestli tam ještě
vůbec někdy
smím vstoupit i já
čím jsi sama sobě blíž
možná se mi vzdálíš
kde je pravda naše
patříme ještě někdy
vůbec taky k sobě
kde jsou naše srdce
ta co tloukla
jen v jednom rytmu
a patřila navěky
jen a jen k sobě
byli jsme jedním
tím nekonečným vesmírem
a někdy mám strach
že rozpadá se nám
všechno co máme
a ruce co chtějí se
vzájemně spojit
jen tápou ve tmě
teď se můžeš bát
můžeme svou hlavu hýčkat
a ptát se na otázky
jejichž odpovědi
stejně neznáme
jedno jistě vím
svému srdci neporučím
jeho nikdo nespoutá