Sblížení
SBLÍŽENÍ
ruka čeří hladinu
vlnky se smějí
letí do všech koutů
než o břeh se rozpustí
dal jsem svoje oči
do tvé krásné tváře
když mlčíš něžně
cesta vede mne
jsi moje sblížení
má skrytá touhy
pomníčky u cesty
které jsem stavěl
jinak teď vnímám
jsi moje otevřené srdce
moje všechno krásné
nejen na tomto světě
když jsem poprvé
do tvých rukou
tu svojí dal
byl jsi plachá jako laň
a já se bál
tvých motýlích křídel
bál jsem se rozpuštění
že zmizíš mi
někde v jiném světě
a náhle jsem pochopil
co v srdci mám
to je věčné
láska je jen jedna
žádných tisíc druhů
je úplně jedno
jestli chodí bosa
nebo má tvář básníka
nemá žádné potřeby
prostě jenom je
a splynutí s tebou je kouzelné
má květino nejdražší
napsat všechna vyznání
když jsi mi dala
své jediné srdce
nebojíš se nikdy víc
mé pevné náruče
chytím tě kolem pasu
pevně stisknu v dnešní noci
na chvíli ztratíš dech
probudíš se v mém polibku
jsem plný tebe
a náhle se probouzím
z klidného života
na pouhé hladině
nebojím se potápět
do hloubky tebe
a vynořím se čistý
plný poznání
jaká umíš být.