Slavím Nový Den
SLAVÍM NOVÝ DEN
zase jsem ráno
nad hlavou měl nebe
krvácelo červeně
ze všech svých ran
díval jsem se užasle
a ptal se svých očí
zda vidí tu krásu
co právě se rodí
a město liduprázdné
opuštěné všemi
jen stíny po ulicích
ještě trošku se trousí
a mezi nimi já
z masa a kostí
z tužeb a přání
ze srdce a duše
stvořen láskou
a tvou něžnou rukou
na kopci sedím
a nehodlám už jít
teď se chci stále dívat
na to nebe nad hlavou
na každou hvězdu
opíjet se lacině
vínem z pohárků
a lásku v sobě nechat kvést
do výšin nekonečných
a teď budu s tebou
zase uvnitř
zase a znovu
rozložím po zeleném koberci
z trávy svěží
všechny tvé fotky
ať mě chvíli provází
budu na tebe koukat
budu v srdci toužit
budu sám sebou
na tvých křídlech
vznášet se k nebi
a všechno co v sobě nosím
sypat ti z té výšky
do krásných černých vlasů
procházet se světem
bez všeho co člověka tíží
náhle tak volný
sám v sobě šťastný
držet se tvé ruky
tvé rty určené k líbání
a budu se tě ptát
na všechny otázky žití
a mé rty šeptají
že jen tebe chci
stále a pořád
má krásná známá neznámá
v srdci tak zapsaná